Afirmace

Co jsou to afirmace

℘ DLE WIKIPEDIE:

Afirmace (lat. affirmo, česky tvrdit, ujišťovat) je tvrzení, že něco je pravda.
Afirmace jsou krátké a posilující věty (prohlášení), které záměrně opakujeme buď nahlas, nebo v myšlenkách, abychom ovlivnili svůj život k lepšímu. Afirmace by se měly uchytit v našem podvědomí a stát se naším vnitřním přesvědčením, naší skutečností. Tvoříme je v přítomném čase a s jedním záměrem, např. pro téma sebepřijetí může afirmace znít: Mám se ráda taková, jaká jsem. / Mám se rád takový, jaký jsem.^[1]

℘ MŮJ POHLED NA AFIRMACE:

Afirmace jsou takový můj velký pomocník. Jsou to věty, které když si pravidelně opakujete, souzníte s nimi, a nic Vám na nich nevadí, tak si je postupně ukotvíte do života, až se stanou pravdou. Pomocí afirmací je možné se na velký problém najednou dívat jinýma očima. Jejich pomocí si můžete připomenout to důležité, na co je potřeba se zaměřit a díky tomu neřešit zbytečnosti. Dokonce si troufám i tvrdit, že pokud chcete, tak si díky nim zvládnete „přeprogramovat“ již hluboce zakořeněné vzorce, které jste si převzali od svých rodičů výchovou, nebo ze společnosti.

Jak si vytvořit afirmaci přímo na míru

℘ CO CHCI (MYŠLENKA AFIRMACE)

Před tvorbou samotné afirmace je potřeba se zaměřit na:

co chcete ve svém životě změnit nebo mít jinak,
co chcete do svého života ukotvit,
co si chcete připomínat,
co už dělat nechcete.

Např.:
Chci se víc radovat ze svého života.
Nechci se tak rozčilovat.
Nechci být protivná na ostatní.
Nechci tak často křičet na své dítě/manžela/nebo jinou osobu.
Nechci jíst nezdravá jídla.
Chci přestat kouřit.

…. atp. doplňte si co Vás nejvíce pálí.

Tím máte myšlenku afirmace.

℘ JAKÁ BY MĚLA AFIRMACE BÝT

Než se pustíme do formulací, tak bychom si měli zopakovat jaká by měla afirmace být:

krátká (snažit se o stručnost, i když z vlastní zkušenosti vím, že ne vždy lze vytvořit pouze jednu krátkou větu)
v přítomném čase
měla by být kladná (tzn. neměla by obsahovat zápor)
měli bychom s ní souznít

℘ JAK AFIRMACI ZFORMULOVAT

Jakmile máme myšlenku afirmace a víme, jaká by měla afirmace být můžeme se pustit do formulace.

Např.:
Chci se víc radovat ze svého života. → Miluji svůj život. Raduji se ze svého života.
Nechci se tak rozčilovat. → Jsem klidná v každé situaci.
Nechci být protivná na ostatní. → S ostatními komunikuji klidně a s respektem.
Nechci tak často křičet na své dítě. → Se svým dítětem mluvím klidně.
Nechci jíst nezdravá jídla. → Vybírám si jen zdravá jídla, která mému tělu dělají dobře.
Chci přestat kouřit. → Osvobozuji se od svého zlozvyku kouření a přenechávám ho minulosti.

K jednotlivým myšlenkám jsem vymyslela konkrétní afirmace, jak bych si je tvořila já. Možná se Vám moje věty můžou zdát krkolomné a jejich formulace Vám nevyhovují, a to je v pořádku. Určitě byste vymysleli jinou větu nebo vyjádření toho, co chcete, která by Vám seděla víc. Každý máme mysl jinou a každému nám bude vyhovovat jiná afirmace. Někdo má raději jednu krátkou větu, někdo raději vytvoří dlouhé souvětí, někdo raději tři krátké věty. Výše uvedené afirmace berte jen jako příklad, jak by mohla afirmace vypadat.

Jak s afirmacemi pracovat

Nejdůležitější je najít tu správnou afirmaci právě pro Vás. Způsobem, o kterém jsem psala výše, si můžete vytvořit afirmace vlastní, nebo využít afirmace, které vytvořil již někdo před Vámi. Existuje řada webových, facebookových a instagramových stránek a profilů, které zveřejňují afirmace pro inspiraci. Případně si můžete zakoupit i afirmační karty a každý den si tahat jednu i více karet a pracovat s nimi. Existují i knihy, kde můžete najít afirmace i pro konkrétní situace, případně pro konkrétní zdravotní problémy.

Když už máme tu správnou afirmaci, tak se můžeme pustit do práce:

Pravidelně si ji čteme v duchu nebo nahlas.
Můžeme si ji číst a pronášet před zrcadlem. Dívat se u toho na sebe a pozorovat, co s námi dělá, když afirmaci pronášíme.
Můžeme si ji umístit na nějaké viditelné místo, kam se každý den podíváme (např. na ledničku, monitor počítače atp.).
Můžeme si ji zapsat na nějaké speciální místo (sešit, soubor v počítači, poznámka v mobilu, vytvořit tapetu mobilu s afirmací atp.) a udělat si z jejího předčítaní malý denní rituál.

Pak už stačí jen trochu času a trpělivosti, než se afirmace zakoření přímo do Vás. Postupem času ji už třeba ani nebudete vůbec potřebovat číst nebo pronášet každý den. Až ta chvíle nastane určitě to poznáte. Je možné, že si ji čas od času budete zase muset připomenout, a proto je dobré si všechny afirmace zapisovat, abyste se k nim mohli kdykoliv vrátit a nemuseli jste je tvořit znovu.

Moje afirmační praxe pro inspiraci

Já osobně kombinuji afirmační karty s afirmacemi, které si sama tvořím.

Afirmační karty si vytahuji alespoň několikrát týdně, a když vytáhnu afirmaci, u které cítím, že na ní opravdu potřebuji pracovat, tak si jí dám stranou a čtu si jí i několik dnů, třeba i několikrát denně, když je čas.

Tip na knihy a afirmační karty, co používám. Všechny jsou od autorky Louise L. Hay
Knihy: Miluj svůj život, Uzdrav své tělo
Afirmační karty: Myšlenky moudrosti, Myšlenky síly, Život vás miluje

Afirmace, co si tvořím, si zapisuji do speciálního sešitku, který mám k tomu přímo určený, ale klidně by to šlo i do mobilu, počítače nebo kamkoliv jinam na papír. Stává se mi, že jeden den mě napadne myšlenka a napíšu si afirmaci, která mi přijde dobrá. Druhý den, když s afirmací pracuji, mi na ní něco nesedí, takže ještě třeba i několik dalších dní přemýšlím jak ji upravit, než jsem spokojená, a můžu začít s afirmací pořádně pracovat.

Občas se inspiruji na facebooku nebo instagramu. Když mě nějaká afirmace osloví a cítím, že je ta pravá, tak jí začnu používat. Případně si jí trochu upravím, aby mi seděla a nic mi na ní nevadilo. Dělám to proto, aby se mi s větou lépe pracovalo. Zjistila jsem totiž, že když mi na té větě něco vadí, pronáším ji v duchu nebo nahlas s odporem. Pak se mi nechce jí ani číst a nemá to pro mě ten správný efekt.

Vysvětlím na příkladu. Měla jsem období, kdy mě nebavil můj denní program, byla jsem ze všeho naštvaná a na všechny kolem protivná. Asi bych si mohla říkat jenom afirmaci „Miluji svůj život.“ Jenže mi to nějak nešlo přes pusu ani myšlenku. Kamarádka mi poradila, abych si tam přidala jedno slovíčko, a hned to šlo lépe. Afirmace pak zněla „Dovoluji si milovat svůj život“. Když jsem s touto afirmací nějakou dobu pracovala, tak mi pak najednou i začala jít afirmace „Miluji svůj život“ a teď používám obě. Ne už tak často, ale občas si to potřebuji připomenout

Takže pokud Vám nějaká afirmace, ať už ta kterou vymyslel někdo jiný, nebo ta kterou jste si vymysleli Vy, v něčem nesedí, zkuste o ní popřemýšlet a nahradit slovíčka, která Vám vadí, nějakými jinými, případně větu přeformulovat.

Pokud se rozhodnete afirmace zařadit do svého života, tak Vám přeji ať vyberete ty správné. A kdybyste chtěli třeba nějaký tip, jak afirmaci přetvořit, nebo pomoci vymyslet afirmaci pro konkrétní situaci, nebojte se mě kontaktovat.

Přeji krásný den